| |
Michaelangelo ze mě nikdy nebude,
ale moc mě to baví...
Jeden čas jsem se trochu zabývala tématem černých Madon a zůstal ve mě zvláštní pocit čehosi krásného,
vzdáleného, tajemného a nezachytitelného to vše spolu s láskou k románskému a gotickému umění probudilo
touhu vytvořit svojí variantu, která by měla esenci starých pohanských černých Madon, ale přitom v ní
bylo už cosi nového. A protože se v poslední době tu a tam zabývám i hraním si s hlínou na projektech,
které se tu také časem objeví, začala jsem vytvářet i svojí variantu. Pracují na ní jen tak mimochodem.
Vždy když jdu kolem tak něco uříznu a připlácnu, proto to tak dlouho trvá a ještě pár měsíců trvat bude,
ale nikam nespěchám..
SKICA
První skica byla trochu hranatá. Byla nakreslena v poměru 1:1 a to jak čelní nákres tak boční a já trdlo
jsem si měla udělat i zadní nákres, což jsem pak zpětně doháněla. Od nich jsem si nechala udělat xeroxy a pouzila je pro zakresleni drátěné konstrukce a hlavních nosných bodů. Zní to divně, ale ted je čas co nejpečlivěji plánovat.Vím. Obrázek vypadá jako jakákoliv románská Madonka, ale jen do pasu dolu. Schvalne
jsem nezverejnila cast od pasu dolu, která má už silně pohanský ráz ... neukážu... neprozradím ... zatím.
DRÁTĚNÁ KONSTRUKCE
Technologický postup je převzatý od lidí, kterí pracují na sběratelských panenkách a soškách a často
dělají se Supersculpey - vytvrzovací hmotou pro modeláře. Ja se rozhodla pro samotvrdnoucí hmotu,
protoze tak velkou sochu by nikdo v domácí troubě neupekl. Nůžtičky a ohýbačky nutností a vemte si rukavice jestli nechcete mít rozpíchané
ruce.
ALOBAL
Proč alobal? To je jednoduché. Je lehký a snadno vám dodá potřebný objem a hmotu, díky které vaše miniaturní soška
nebude vážit jako kovadlina. Kdo kdy vlekl sochařskou hlínu z obchodu, tak ví, jaká je to váha. Dalším důvodem je
cena samotvrdnoucí hmoty, kterou budu používat v tomto připadě. Kdyby měla být celá jen z ní, asi bych se nedoplatila.
Alobal si pěkně vytvarujete jak chcete a už dopředu si můžete vybudovat základ hmoty těla.
PRVNÍ HMOTA
Aneb chybami se člověk učí. Objednala jsem si hmotnu napodobující dřevo a udělala s ní testy. Vypadaly skvěle. Jenže,
to bylo malé množství. Když jsem začala pokrývat skelet zjistila jsem VELMI nepříjemné vlastnosti této hmoty.
1/ je hrubá a nedají se s ní dělat detaily 2/ příšerným způsobem sesychá. Děs Běs! Nikdy více! No ale na hrubou
práci prvotní hmoty to provizorně stačilo. Udělal jsem další testy a ze všech hmot, co jsem zkusila nejlépe
dopadl úplně normalní DAS v bílém provedení.
DRUHÁ VRSTVA
S Dasem se pracuje poměrně snadno, zvláště pokud je čerstvý. Většina lidí ho má zafixovaný jako hmotu pro děti,
ale dají se s ním dělat i dospělejší věci. Ráno přilepíte kus nové hmoty. (Původní zaschlý povrch je dobré navlhčit,
drží to pak lépe) Gumovým ostřítkem barvy pro malíře vytvarujete (Je to lepší než prsty) a uhladíte. Večer, když to
zaschne se pak dá do hmoty vyřezávat. Já mám nejraději běžný lékařský skalpel. Když vám náhodou něco upadne, nebo
uříznete více, nic se nestalo. Stačí vzít malý kousek DASu a díru zaretušovat...
prozatím stačí.... :-) Budu pokračovat až se k "hňácání" zase dostanu. Zatím mi jak soška, tak rozdělané kachlíky
sedí v rohu atelieru a dívají se na mě hodně vyčítavě.
|
|
Welcome,
content of the page will be added soon....
|
|
